"

Začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti

06. 07. 2016 , aktualizace: 07. 07. 2016 , akce již proběhla Sdílej na CentrumBrna.cz

Nestátní, nezisková organizace Slezská diakonie prostřednictvím svých středisek ELIADA Brno a Poradna rané péče DOREA pozvala v rámci projektu NROS Rodina je jednou z nevyhnutelných podmínek štěstí, ke kulatému stolu odborníky v oblasti sociální péče, veřejné správy a také rodiče pečující o děti se zdravotním postižením. Pozvání přijalo celkem 21 účastníků, kteří shlédli tři prezentace týkající se tématu Začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti a zlepšení komunikace veřejnosti s lidmi s hendikepem a mohli na toto téma diskutovat.

 

Setkali se tady lidé, kteří se potýkají s neporozuměním a netolerancí ze strany veřejnosti, a to nejenom laické ale i té odborné. Svoje osobní zkušenosti z pozice postižené osoby ale i z pozice mluvčí neziskové organizace Liga vozíčkářů všem sdělila paní Bc. Ladislava Blažková. „Celý můj studijní i profesní život je orámovaný komunikací s veřejností. Na základní škole bylo pro mne velmi důležité, že jsem studovala se svými zdravými kamarády, bez asistenta, pouze s občasnou pomocí spolužáků. Hendikep jsem nevnímala jako velkou překážku, říkala jsem si, že jak chci žít, tak i budu žít. Přestup na druhý stupeň byl ale složitý, musela jsem dojíždět 20 km od bydliště. Škola, do které jsem spádově patřila nebyla bezbariérová. Až na střední škole jsem si začala plně uvědomovat, že se na mě lidé dívají jiným způsobem. Moje zdravotní postižení určuje, jak se ke mě lidé chovají. Úředníci například mluví s mým doprovodem a automaticky předpokládají, že jednání nezvládnu sama. Mluví o mně, jako kdybych ani nebyla přítomna a to je pro mne velmi nekomfortní pocit. Na druhou stranu se ani není čemu divit. Úředníci se s hendikepovanými setkávají velmi málo a neví, jak reagovat.“

 

Své o tom ví i Mgr. et Ing. Lenka Frýdková, právníčka z Kanceláře veřejného ochránce práv, zabývající se sociálně-právní ochranou dětí a do budoucna snad i monitorováním Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

„Co pro to děláme, co bychom ještě rádi udělali, jaké máme zkušenosti, co máme v plánu a jaké jsou naše možnosti“ zahájila svůj příspěvek. „Otázkou je, kde začít – je potřeba začít u sebe, například vzděláváním právníků v komunikačních dovednostech s osobami se zdravotním postižením. Momentálně proškolujeme minimální komunikační standart. Tvoříme doporučení pro příjem podnětů, provedli jsme audit budovy – technickou i informační bezbariérovost.“ Doporučení OSN obsahuje mimo jiné i monitoring dostupnosti dokumentů v přístupných formátech pro účely soudního a správního řízení (tzn. například tlumočení do a ze znakového jazyka).

„Absolvovali jsme sérii školení a proškolili více než 30 procent zaměstnanců. Co šlo, to jsme si i vyzkoušeli – např. poslepu obcházet budovu. To byl podnět, abychom označili budovu lépe“ uzavřela svoji prezentaci paní Frýdková a zároveň poskytla možnost položit otázky, které se přímo nabízely.

 

„Liga vozíčkářů pořádá kurz Komunikace s hendikepovaným klientem – formou workshopu učíme, jak komunikovat, čeho se vyvarovat, jak nemít strach z přímého kontaktu. Cestu v komunikaci lze vždy najít“ informovala paní Blažková a ředitel organizace APLA-JM pan Tomáš Dostál navázal: „je to hodně o financích – často se potýkáme s náročností finančních výdajů na školení, ani ne s tím, že bychom nevěděli, jak sebe nebo veřejnost proškolit. Naší cílovou skupinou nejsou pouze osoby s poruchou autistického spektra, ale spolupracujeme i s lékaři a některými úřady a pořádáme školení na téma „Jak komunikovat s osobou s PAS“. Vzdělali jsme více než 80 osob zdravotnického personálu na kurzech o tom, jak komunikovat s osobami s autismem a jak je připravit na zákrok. Problémy v komunikaci mohou vést až k fatálním závěrům. Nejde o neochotu, spíš o systémový problém. Pro lékaře je z pohledu vykazování výkonů praktičtější, když vykážou větší množství výkonů, než se dlouze připravovat s osobou s autismem na jeden zákrok.

 

V posledním období se největší posun v této oblasti děje díky úsilí obhájců a sebeobhájců osob s poruchou autistického spektra – dále jen PAS. V rámci ustanovení Odborné skupiny VVZPO pro komplexní řešení problematiky života osob s PAS a v rámci návrhu opatření v oblasti informovanosti veřejnosti, vznikl  Komunikační soubor, tvořený několika dokumenty. Jeho součástí je také Desatero komunikace zdravotnického personálu s pacientem s PAS, na jehož vzniku se podílela APLA-JM.

 

Stěžejním problémem jsou u osob s PAS vztahy s veřejností, která je často zaskočena nestandardním chováním dětí nebo dospělých, způsobeného postižením, které na první pohled není znatelné.

Neřešené oblasti nás v kontextu naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, podnítily k sepsání zprávy o tom, jak se žije lidem s autismem v ČR – jsou zde popsány různé kasuistiky. Materiál jsme odeslali do Parlamentu ČR, krajským úřadům, prezidentovi ČR, přeložili jsme ho do angličtiny a odeslali také do OSN.

Byla ustanovena pracovní skupina pro osoby s PAS, která vytyčila 10 základních oblastí, ve kterých je nezbytná systémová změna – například informovanost, diagnostika, včasný záchyt, posudková praxe, statistiky….“

informovala koordinátorka platformy Naděje pro autismus paní Ing. Milena Němcová.

 

Podnět o informovanosti schválila v únoru 2016 vláda ČR. Zdravotnický personál, pedagogové, sociální pracovníci, policie, záchranná služba, mají za úkol seznámit se s komunikačním souborem určeným pro komunikaci s osobami s PAS. Tento soubor obsahuje klíč ke komunikaci s osobami s PAS, který byl v rámci kampaně Česko svítí modře již v loňském roce distribuován veřejnosti. Novinkou je také Průkaz osoby s PAS, který budou vydávat praktičtí lékaři. Tento průkaz může pomoci v krizových situacích. Je to pomoc jak pro úředníka, zdravotnický personál či veřejnost v MHD, ale i pomoc pro zdravotně postiženého či pečující osobu, případně jeho doprovod.

 

Paní Němcová uvedla příklad neúnavné mravenčí práce s prokazatelnými výsledky. Ovšem, vždy je na čem pracovat a pokaždé se najdou věci ke zlepšení. Osoby se zdravotním postižením chtějí komunikovat. Získávají tím nejen sebevědomí, ale jde zejména o naplnění práva na rovný přístup a zvýšení možnosti se co nejlépe a nejpřirozeněji začlenit do společnosti.

text: Mariana Melcherová

foto: Michal Navrátil


Jinde na CentrumBrna.cz


HLAVNÍ PARTNEŘI